JIŘÍ SUCHÝ O MOŽNÉM KONCI SEMAFORU

(25. 4. 2008)
Jak je známo, některým divadlům v Praze byl znenadání snížen magistrátem příspěvek, potřebný k jejich přežití. Patří mezi ně i Semafor. Chtěl bych touto cestou poděkovat magistrátu hl. města ze to, že grant vůbec dostaneme, byť citelně snížený a silně opožděný. Pomůže nám to zaplatit dluhy, které jsme v době čekání na grant nuceni nadělat a snížení grantu se tak stává velmi milosrdným způsobem likvidace. Nechci domyslet, jak bychom v čtyřicátém devátém roce své existence skončili, kdyby nám byl grant odepřen docela a museli bychom nést tíhu dluhů na svých bedrech! Takže díky. Dál už ale děkovat nebudu. Není zač.

Rád bych upozornil na metody, se kterými pracuje pan radní Richter, jemuž vděčíme za tu nevlídnou perspektivu. 24.dubna totiž prohlásil v televizi pár nepravd. Semafor podle něj dostal od magistrátu 50 milionů na nové divadlo a jistý Jiří Suchý, což jsem já, najde každé ráno na kontě 660.000.- Kč, které může utratit.

Oněch 50 milionů na divadlo jsem ale nedostal já, dostal je Úřad městské části

Praha 6, kterému divadlo patří a který nám je pronajímá. Není tedy moje, platíme nájem. A těch 660 tisíc na měsíc patří už minulosti, grant nám byl zkrácen téměř na polovinu.

Jsem rád, že jsme přežili první házení klacků pod nohy v létech padesátých, že jsme se vyrovnali i s těžkou ztrátou Jiřího Šlitra, že jsme přežili normalizaci, kdy se tehdejší režim pokoušel nás vytlačit z divadla podobně jako z ostatní veřejné činnosti, ale netroufl si to udělat otevřeně a s podlostí sobě vlastní, uchyloval se k úskokům. Přežili jsme však i to. Dostali jsme se i z krize po povodni (a tady patří dík magistrátu, jehož tehdejší zastupitelé nám podali pomocnou ruku. Co živ budu, nezapomenu.) Zatím jsme tedy obstáli při všech zkouškách. A náhle se objevil muž, který v televizi prohlásil, že s námi jednal, což nebyla tak docela pravda, znám ho jen z fotografií, kde, musím přiznat, mu to docela sluší. A ten mě začal skandalizovat způsobem který používal režim, jemuž se dnes říká totalitní. Věděl přesně, co udělají s českým člověkem zmínky o statisících a milionech. (O svých příjmech samozřejmě pomlčel.) Za to velmi účelově (a velmi nečestně) operoval s částkou 660 tisíc měsíčního příspěvku, která však ve skutečnosti v tomto roce činí 358 tisíc.A stejně zatajil i to, že veškeré náklady nás stojí měsíčně přes 900 tisíc, a to nepočítám výpravy nových premiér. A potřebný rozdíl není v silách malého divadla vydělat.

Zatím jsem se rozhodl ukončit brojení, protože dokončuju práce na libretu kabaretního představení Děti kapitána Granta – premiéra 14.května v Semaforu – tam si zase zabrojím. A moc vás srdečně zvu.