ZLOČIN V ŠANTÁNU - PREMIÉRA (1968, Kino)

časopis Kino, číslo 21 (31. 10. 1968), autor: M. Fiala

LESK PREMIÉR našim filmům v porovnání třeba s divadlem zatím dost chyběl. Ačkoliv se už nejednou psalo o tom, že slavnostní premiéry, kolem nichž by vznikl v dobrém slova smyslu společenský šum, by měly patřit k neodmyslitelným formám distribuční práce. Je tomu tak většinou všude na světě, stejně jako se - až na výjimky - filmy uvádějí do premiéry nejprve v hlavních městech, a pak teprve putují dál. Není to samozřejmě jen z nějaké piety k těmto metropolím: kdo umí počítat, si totiž snadno spočítá, že úspěch v hlavním městě a současné recenzování filmu v ústředním tisku udělají reklamu, která by jinak hodně stála.
Zdá se, že podobným premiérám se nyní přišlo v Praze na chuť. Začátkem října měla takovou premiéru poslední práce Martina Friče Nejlepší ženská mého života, kde autoru těchto řádek připadla potěšující a současně těžká povinnost film uvést. Potěšující proto, že premiérové publikum tvořili z naprosté většiny pracující pražské Pragovky, nesnadná proto, že na hlavního tvůrce filmu se mohlo už jen vzpomínat, že nebyl mezi námi. A myslím si, že stejně mne jako přítomné zklamalo, že před oponou se neobjevil žádný z přímých tvůrců filmu, například nikdo z herců.

Na úspěch repríz připíjejí po premiéře (zleva) Rudolf Hrušínský, Jitka Zelenohorská, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Eva Pilarová, Jan Libíček a Ferdinand Krůta
(Foto: J. Skála)

To druhá říjnová pražská premiéra — Menzelův Zločin v šantánu - konaná opravdu v koprodukci všech složek od Barrandova až po Pražský filmový podnik - měla v tomto směru jiný říz. Na jevišti jsme uvítali tak početnou delegaci, že se tam sotva vešla, z hlavních představitelů filmu tu byli všichni, byl tu ve svém večerně bílém roláku i Jiří Menzel, a tak chyběl z hlavních tvůrců jen spisovatel Josef Škvorecký, kterého ovšem režisér publiku omluvil. Přidáme-li k tomu vtipné povídání Jiřího Suchého, podařilo se v Sevastopolu navodit skutečně premiérovou atmosféru, která měla lesk i neoficiální slavnostnost.
Což vítáme jako počinek pro příště, tím spíše, že Zločin v šantánu neopustil kino, v němž byl s úspěchem poprvé uveden, a hned od dalšího dne se tu odehrával pro širší publikum. Neboť i to by mělo patřit k premiérám: aby hned po nich přišly reprízy, aby po slavnostním prvopředstavení nevypukla pauza, po které by se film do kin vracel.

Spisovatel Bohumil Hrabal, režisér Zločinu v šantánu Jiří Menzel a herec Ferdinad Krůta v premiérovém rozhovoru
(Foto: J. Skála)