KAŽDÝ MÁ SVÉHO LEONA

Napsal: Neil Simon
Hudba: Marvin Hamlisch
Texty písní: Carol Bayer Sagersová
Překlad: Ivo. T. Havlů
Režie: Richard Mihula
Výprava: Karel Zmrzlý
Kostýmy: Kateřina Asmusová
Premiéra: 4. 11. 1982
Derniéra: 22. 4. 1987
Repríz: 114

Hráli:
Jiří Suchý
Jitka Molavcová
a balet
střídavě:
Eva Boubelíková
Jana Bláhová
Simona Chytrová
Jana Kolenatá
Zdeněk Boubelík
Pavel Ruta
Jaroslav Smída
Jiří Pokorný
Miroslav Walter

Hudbu nahrál: Labyrint Pavla Fořta

Děj:
Pořádkumilovný a poněkud usedlý skladatel Vernon Gersch (J. Suchý) dostane zakázku zhudebnit texty mladé textařky Soni Valskové (J. Molavcová), a ačkoliv si zpočátku vůbec nerozumí, postupně mezi nimi vzniká láska. Vše ovšem komplikuje vztah textařky k jejímu bývalému milenci Leonovi.


Zajímavosti:
Broadwayské představení pro dva herce převedené do Semaforu, autorem libreta tedy není J. Suchý, z angličtiny ho přeložil a písně přetextoval Ivo T. Havlů. Hra už plně těží ze sehranosti dvojice Suchý – Molavcová, pokud byl Faust prvním krokem k vytvoření této dvojice, Leon už je představuje jako rovnocenné jevištní partnery. Hudba byla použita z playbacku. Ze hry vyšel jeden singl Jitky Molavcové Ten dnešní den / Věčný snílek.

Z programu (J. Suchý): „Když jsem se pustil do bilfování textu, který jsem nenapsal, bylo to pro mne vlastně dobrodružství. Prodíral jsem se džunglí slov, která si narostla jinak než bych si představoval, a tak jsem si mačetou přitesával cestu do podoby mně přijatelné a uvědomoval jsem si, že vlastně nejsem herec, když nedokážu vyslovit větu, která nemá můj privátní slovosled. Naštěstí Ivo Havlů nepatří mezi tvrdošíjné překladatele a měl pochopení pro zvláštnosti práce našeho divadla, a tak vznikl kompromis mezi Broadwayí a Semaforem, který vám dneska předkládáme. A jestli jste zvědavi na výsledek naší práce, ujišťuji vás, že mi taky.“